Ljuba Hermanová

Ljuba Hermanová,*24.3.1913 - 21.5.1996 - herečka

česká herečka, muzikálová a operetní zpěvačka a šansoniérka.

Před druhou světovou válkou

Studia na pražské konzervatoři nedokončila, už jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve smíchovské Aréně, odtud přešla do Švandova divadla. Začínala jakožto operetní subreta v Bratislavě, ale zazpívala si i v Praze, v Brně, ve Vídni či v Paříži. V třicátých letech 20. století již byla velice známá i populární. V roce 1934 se stala hlavní ženskou pěveckou hvězdou Osvobozeného divadla, kde si jako jediná žena zahrála a zazpívala v předscéně s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem.Již před tím se ale v roce 1932 objevila ve filmu V+W Peníze nebo život, kde si zazpívala společně s Hanou Vítovou dodnes známý evegreen Život je jen náhoda). Byla ale dost přelétavá a v žádném angažmá nikdy nevydržela dlouho, proto až do začátku druhé světové války vystupovala s hereckou společností Nového divadla Oldřicha Nového.

Za druhé světové války

Vzhledem k tomu, že byla poloviční židovka, nesměla z rasových důvodů po dobu šesti let v období Protektorátu vůbec veřejně vystupovat.

Po druhé světové válce

Po válce v roce 1947 začala hrát v Karlínském hudebním divadle, kde tehdy působil i Oldřich Nový, Jan Werich a Vlasta Burian. V roce 1958 ovšem opět z divadla odešla a začala jezdit po celé republice s estrádním hudebním programem společně s tehdy velmi populárním zpěvákem Rudolfem Cortésem. Šťastnou náhodou se ovšem dostala i do Reduty a do poetické kavárny Viola, posléze i do Divadla Na zábradlí, kde si zahrála několik zajímavých divadelních rolí. Zde jí také Václav Havel (tehdejší dramaturg tohoto divadla) společně s Milošem Macourkem napsali její první recital s názvem Nejlepší rocky paní Hermanové. V té době se začíná programově věnovat šansonu, zde spolupracovala s vynikajícími textaři jako byl Pavel Kopta, Ivan Vyskočil či Jiří Suchý. Další veleúspěšný recitál v Divadle na zábradlí pro paní Ljubu napsal Jaroslav Dietl s názvem Kdo jste, Ljubo Hermanová ?. V té době také začíná vystupovat i v kabaretu Večerní Brno.

Po tomto brněnském hostování následovalo zahraniční angažmá ve Spolkové republice Německo ve Stuttgartském kabaretu Renitenztheater. Další zahraniční nabídku na angažmá v pařížské Olympii již odmítla a zůstala zpívat doma. V závěru svého života vystupovala se šansoniérem Igorem Šebem. V celém kontextu české populární hudby je právě Ljuba Hermanová považována za ženu zakladatelku moderního českého šansonu, která předznamenala pozdější tvorbu dalších vynikajících českých šansoniérek jako byla Eva Olmerová, Judita Čeřovská či nekorunovaná královna českého šansonu paní Hana Hegerová. Byla to opravdu výjimečná žena, první dáma českého šansonu se vším všudy.

Za svůj život byla čtyřikrát vdaná

Citát

„	Ljuba Hermanová, jak se tak na ni dívám a ji pozoruju, má takové kvality jako víno; ona je z velice dobré úrody, z velice dobré sklizně. A věkem v té lahvici – která je stále půvabná a která má stále docela pěkný tvar – ono to víno nabylo na kvalitě. Já mám takový dojem, že Ljuba Hermanová s přibývajícími léty nabyla ke svému talentu i potřebné zkušenosti a že se z ní stalo něco, čemu se říká po celém světě – a znamená to velkou chválu – čemu se říká profík. Profesionál.	“
— Jan Werich ^[3]

Ocenění

1966 titul zasloužilá umělkyně

zdroj wikipedie,cz

Poznáte holčičku s ofinou? Foto: Archiv Jaromíra Farníka

Poznáte holčičku s ofinou? Užívala kokain, neměla děti a všechna její čtyři manželství skončila rozvodem

9. listopadu 2014 5:55

Dívka s přesně střiženou ofinkou zažila bujarý život. Byla hvězdou předválečných hudebních scén, Osvobozeného divadla a mnohem později i Divadla Na zábradlí. Ve třicátých letech patřila ke zlaté mládeži a okusila i filmovou slávu. Nikdy neměla děti, střídala milence, čtyřikrát se vdala a čtyřikrát se rozvedla. Už víte?

Hvězda Ljuby Hermanové vylétla raketově na začátku třicátých let, kdy zpívala v operetních scénách a zahrála si i v několika filmech nevalné úrovně. Po filmu Peníze nebo život (1932), kde společně s Hanou Vítovou v akváriu zapěla nesmrtelný Ježkův song Život je jen náhoda, přišly další filmové nabídky.

Filmy z dřevních dob zvukového filmu jako Jsem děvče s čertem v těle (1933), S vyloučením veřejnosti (1933) nebo U svatého Antoníčka (1933), kde si Ljuba Hermanová zahrála velké role, dnes ale právem patří k filmovému braku. V té době už za sebou herečka měla vztah s Hugem Haasem a kamarádila s Lídou Baarovou i Adinou Mandlovou.

To, že nebyla Ljuba žádnou světicí a kromě bohatého milostného života často užívala kokain, dokládají nejen vzpomínky Adiny Mandlové, ale i muzikanta Vladimíra Truce, který práskl hereččinu vzpomínku, že jezdila kupovat kokain do jednoho pražského hotelu pod kožichem nahá.

Zlatá třicátá léta vystřídala léta válečná. A ty byly pro poloviční Židovku Hermanovou více než smutná. Musela opustit divadelní prkna i filmové plátno. Vrátila se až po válce, kdy hudební žánry neprožívaly právě zlatý věk.

Opravdový umělecký comeback zažila dáma, které se přezdívalo Věc Makropulos, až v letech šedesátých na malých divadelních scénách. Tehdy začala zpívat autorské šansony a psali pro ni takové veličiny jako Václav Havel, Jiří Suchý nebo Milan Uhde.

Ljuba Hermanová nikdy neměla děti a její čtyři manželství byla spíše krátkodobá. Obdivuhodnou svěžest, humor i tělesnou kondici si udržovala i v důchodovém věku. Fascinovala tím například i Miroslava Plzáka. „Ptáte se mne, co soudím o Ljubě Hermanové? Roztabletovat! A každému chlapovi třikrát jednu tabletu denně!“ žertoval známý psycholog.

Když Ljuba Hermanová nečekaně v 83 letech odešla do hereckého nebe, zůstali všichni v šoku. ■