Legendární krasobruslařská hvězda 50. let Ája Vrzáňová (16. května 1931) pochází z pražských Vinohrad. Otec hudebník (cellista) jí fandil, obětavá maminka malou Áju v lásce k zimním sportům maximálně podporovala a na ranní tréninky ji do Štvanice vozila. Už trenér Glocar rozpoznal mimořádný talent a cílevědomou houževnatost, které překonaly "handicap" její vyšší postavy pro krasobruslařku tak nevyhovující a dovedl ji k prvnímu úspěchu - vítězství v mistrovství České republiky v r. 1947.
Ája je v Čechách už několik dní, protože od pádu komunistického režimu tráví Vánoce v Praze právě u své kamarádky Svatavy.
"Z rodiny už nikoho nemám, všichni mi odešli, a tak jsem na Vánoce se Svatavou a její rodinou. Ale můj muž je stále se mnou, v myšlenkách, to se nikdy nezmění. Máme klasický Štědrý večer, kapra a salát a zpíváme koledy. Moc si to užívám. Ale Nový rok přivítám v New Yorku, s přáteli vždy chodíme do jednoho klubu na 5. Avenue,“ svěřila se Blesku Vrzáňová. Manžel Čechoameričan Pavel Steindler zemřel před rokem 89, manželé byli osmnáct let.
Legendární krasobruslařka Ája Vrzáňová přiletěla do Česka a vyrazila na Fantoma opery
Radost i prokletí krasobruslařské hvězdy Áji Vrzáňové: Emigrace, únos éstébáky a smrt dcery
Dráha královny ledu započala na zimním stadionu na pražské Štvanici. Áje bylo teprve sedm let, když začala s tvrdým tréninkem. Na led vstávala za tmy ve čtyři ráno, pak do školy a znovu na trénink. V sedm večer padla únavou a druhý den nanovo. Tvrdý dril, který jí "naordinovala" maminka, se vyplatil, v sedmnácti letech (1949) se poprvé stala mistryní světa a o rok později titul obhájila.
"Maminka udělala nějaký placky a čajíček jsem měla nebo kakao nebo něco takovýho a šly jsme na led a to byl otevřený stadion a zima, dávaly jsme noviny do bruslařských bot, jestli si dovedete představit, protože noviny jsou teplý", řekla v rozhovoru pro BBC.
Komunistický režim chtěl využít mimořádného talentu mladé krasobruslařky a rozhodli se poslat Áju do Sovětském svazu, aby zde trénovala začínající bruslaře. "Vůbec tam neměli bruslaře, krasobruslení tam bylo v plenkách, Pro ně bylo strašně důležitý, aby bruslaři vyhrávali jako hokejisté."
Psal se rok 1950 a Ája nechtěla skončit s aktivní kariérou a trénovat v Rusku. V jejím rozhodnutí ji podporovali i rodiče, především otec, který Áju tehdy vyzval k emigraci. "Tatínek mě vzal na Karlův most, protože se bál, že jsme doma odposloucháváni, a tam mi řekl: Ať už titul, (rozumějme titul mistryně světa v krasobruslení v Londýně v roce 1950) obhájíš, nebo ne, zůstaň tam."
Ája skutečně po získání druhého titulu sama opustila Českou republiku a vrhla se na dráhu profesionální hvězdy v lední revue.
Osamocená hvězda
Teprve tehdy jí došlo, jaké nebezpečí museli její rodiče doma podstoupit. Po příchodu do Spojených států působila v nejlepší revue. Měla sotva devatenáct a byla hvězda se zástupy fanoušků u šaten. Užívala si to, jenže potom ji čekal návrat do hotelu, kde byla sama.
"Cítila jsem se unavená, toužila do sebe nalít horký čaj, vlézt si do postele a spát až do časného rána," říká. „Vydatný spánek byl pro mě ale nedostižný sen. Moji noční běsi mi nedovolili spát, pohrávali si se mnou. Vzpomínala jsem na maminku s tátou a vyčítala si, že rozdělení rodiny je má vina," vzpomíná Ája.
Odchod otce
Její situace se zlepšila v době, kdy za ní do USA přijela maminka. Život se pro Áju stabilizoval. Po několika letech se za nimi dostal i otec. Tady ale rodina za dceřin úspěch zaplatila nejvyšší daň. Po třech měsících v Americe tatínek oznámil ženě a dceři, že se vrací domů. Neovládá řeč, vše kolem něho je příliš hektické a neuchopitelné. Svět, v němž se tak výborně dokázala etablovat jeho žena a dcera, je pro něho nepřijatelný. To bylo naposledy, co se viděli jako rodina. Po revoluci přiletěla po letech do Prahy a zamířila okamžitě k tatínkovu hrobu.
Životní láska
V Americe Ája Vrzáňová našla i životní lásku. V New Yorku potkala Čechoameričana Pavla Steindlera, jenž byl majitelem šesti restaurací a vynikající šéfkuchař. "První tři měsíce našeho vztahu jsem jela na velice náročné turné," vypráví Ája. "Do každého města, kam jsme přijeli, mi Pavel poslal ohromnou kytici!" V roce 1969 se za Pavla provdala, po 18 letech manželství Steindler podlehl rakovině.
Smrt dcery
V osmatřiceti jí krátce po porodu zemřelo jediné dítě, holčička. Po smrti dítěte učila maminka Áju Vrzáňovou bolestnou pravdu přijmout. Donutila ji zvednout se v porodnici z postele, dojít do pavilonu zdravých novorozenců. Ája tam stála vedle své maminky a musela se na zdravá mimina dívat. Maminka jí tehdy vysvětlila, že jedině takovým přímým způsobem může svou bolest zvládnout. Jen tím, že do ní půjde natvrdo. Už nikdy jiné další děti neměla...
Návrat domů
Po pádu komunistického režimu se legendární krasobruslařka vrátila domů. Tedy jen na krátké návštěvy a vánoční svátky, které tráví u své nejlepší přítelkyně Svatavy Chalupské. "Z rodiny už nikoho nemám, všichni odešli. Ale manžel je nejenom na Štědrý večer, ale pořád v myšlenkách se mnou, a tak to bude navždy," říká dáma s velkým D.
Krasobruslařský svět pláče! Odešla jeho královna
Zemřela jediná česká mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová, bylo jí 84 let.
Krasobruslařka Ája Vrzáňová bývala světovou hvězdou první velikosti, její životní osudy by ale vydaly na hollywoodský opus. Jako první na světě skočila dvojitý lutz, získala dva tituly světové šampionky i zlato z mistrovství Evropy. V roce 1950 ale byla Vrzáňová, tehdy jako novopečená mistryně světa, donucena k odchodu z vlasti, kam se vrátila až v dubnu 1990, po dlouhých 40 letech. Český svaz krasobruslení dnes informoval, že slavná sportovkyně ve věku 84 let náhle zemřela.
"Celý život jsem se snažila reprezentovat Českou republiku, mým cílem bylo se jednoho dne vrátit," říkala milovnice Prahy, která se po listopadu 1989 do Čech z Ameriky pravidelně vracela. V roce 2009 byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy, ještě větší emoce ji pak zaplavily, když o osm měsíců později byla vyhlášena českou Sportovní legendou. Ocenění označila za největší poctu, jež se jí v životě dostalo. Na kontě měla i státní vyznamenání Za zásluhy.
Alena Vrzáňová se narodila 16. května 1931 v Praze. Tatínkův otec byl uznávaným profesorem matematiky, druhý dědeček zase majitelem husinecké textilky. V 30. letech se postavila pod maminčiným dohledem prvně na brusle. Později se jí ujal přísný trenér Karel Glogar a Ája v sedmi letech vyhrála své první závody. Po válce přešla ke kouči Arnoldu Gerschwillerovi.
Vysoká šestnáctiletá tmavovláska mezinárodně debutovala roku 1947 na ME, kde obsadila páté místo. Do bojů s velkými hvězdami, Kanaďankou Barbarou Scottovou, Rakušankou Ewou Pawlikovou nebo Jeanette Altweggovou z Velké Británie, vnesla nejen skvělou techniku, ale i půvab, eleganci a nadhled.
V roce 1948 se zúčastnila ZOH ve Svatém Mořici. Byla opět pátá. Téhož roku však v Praze vybojovala bronz, první ženskou medaili pro ČSR z ME. V roce 1949 získala v Miláně stříbro a na následném ME v Norsku se stala evropskou šampionkou.
Světovou královnou ledu však byla již od roku 1949. Díky volné jízdě, plné vysokých dvojitých skoků, získala Vrzáňová na pařížském MS premiérový československý světový titul. Na MS 1950 odjížděla do Londýna s rozpačitými pocity: tehdejší režim ji vyzval k ukončení kariéry a povinnému trénování v Moskvě.
Při procházce po Karlově mostě se radila s otcem, tehdy ještě vrchním radou ministerstva financí, a rozhodla se k odchodu z vlasti. V Londýně pak byla suverénní a obhájila titul. V březnu 1950 zůstala na Západě a přijala angažmá v amerických revuích Ice Follies a Ice Capades pod pseudonymem Aja Zanova.
Státní bezpečnost vzápětí vynesla z jejího bytu 80 trofejí, plaketa mistryně světa 1949 se nenávratně ztratila. Londýnská čs. ambasáda dokonce Vrzáňové vyhrožovala pomstou na rodičích. Maminka proto raději prchla za dcerou přes oceán. Později v USA vyučovala klavír a zpěv.
Výslechy zlomený otec zůstal v Čechách, k útěku nenašel sílu. S dcerou se setkal až za 13 let, kdy mu byla umožněna návštěva USA. V roce 1978 zemřel, představitelé komunistického režimu však Vrzáňové nepovolili účast na pohřbu.
Vrzáňové se v USA dařilo, stala se uznávanou profesionálkou, poradkyní i trenérkou. V roce 1969 se vdala za newyorského Čecha a zámožného restauratéra Pavla Steindlera. Podílela se rovněž na vzniku známého Trumpova kluziště v New Yorku. Následně pracovala jako konzultantka či rozhodčí závodů profesionálů.
VRZ!*
(Vaníčková Dana, 8. 6. 2015 13:44)