Stanislav Oubram
Stanislav Oubram,*1939 - herec
Datum a místo narození:
1939 Praha
Studium:
žák národní umělkyně Růženy Naskové a Anny Suchánkové
Angažmá:
Beskydské divadlo / 1961 – 1963 /, Divadlo pracujících Most /1963 – 1980 /, Městská divadla pražská / 1980 – 1993 /, Městské divadlo v Mostě od r.1993, jako host v Činoherním studiu Ústí n/L, Divadlo Plzeň, Divadlo Kladno, Divadlo F.X.Šaldy Liberc, Činoherní klub Praha
Filmové a televizní role:
cca 20 malých a středních rolí v českých filmech, cca 8 chvilek poezie, Modrý telefon, Výslech v Havaně, několik Bakalářů, Pitaval ad.
Jiné divadelní a umělecké aktivity:
Režie v Pražském kulturním středisku, v MDM; letitá režijní spolupráce s amatérskými divadly ve Slaném a s pražským divadlem Máj; autor / spolu s V.Novákem / divadelních pohádek a her pro mládež, v posledních letech samostatné úpravy klasických pohádek B.Němcové, K.J.Erbena atd. vč.divadelního převodu románu Kapitána Fracasse; cca 2 500 relací v Československém a Českém rozhlase – hry, poezie, četby a jiné.
Jaký je Váš oblíbený divadelní žánr?
Byl jsem obsazován do komedií i dramat současných i klasických a tudíž mé oblibě se tší hry všech žánrů pokud jsou kvalitní.
Co je podle Vás divadlo a co pro Vás znamená?
Pro mě kromě rodiny divadlo znamenalo i znamená všechno.
Umíte si představit, že byste dělal/a něco jiného než divadlo?
Divadlo dělám bez přerušení už málem padesát let, ale když jsem v minulosti o této eventualitě přemýšlel, byl jsem dost bezradný.
Měl jste někdy nějaký herecký vzor?
Obdivoval jsem spoustu velikých herců / J.Pivec, R.Lukavský, K.Höger /, ale neměl jsem vzory.
Kdybyste si mohl napsat divadelní nebo filmovou roli na tělo, jaká by byla?
Sebeironická, tragikomická.
Jak vzpomínáte na své přijetí v mosteckém souboru?
Poprvé i podruhé to bylo přijetí přátelské. Nebo se mi to alespoň zdálo.
Jaká je Vaše nejoblíbenější role v MDM?
Při mém druhém návratu do Mostu už jako starý člověk jsem si už v jiné kvalitě vážil každé role a s každou se těžko loučím s nadějí, že snad nějaká ještě bude…
Ale za všechny – Saliéry / Amadeus /, Profesor / Loupežník /, Hejtman / Revizor /, Casanova / K.Gessauer /, Whiteside / Přišel na večeři /, Harpagon / Lakomec /, Král / Konec masopustu /,
Kristus / Pašije /, Hamlet, Malvolio, Petruccio, Švanda, Radůz, Oldřich / F.Hrubín – Oldřich a Božena /, dr.Zvonek Burke, Tartuffe, Fanfán Tulipán, Lord Goring /O.Wilde – Ideální manžel /, Jason / Jefferson medea /, vodník ivan / Lucerna /, Prospero / Bouře /, Lavoasieux /Hra o lásce a smrti / a vlastně s několika málo výjimkami i všechny ostatní
Jaké bylo Vaše největší faux paux na jevišti?
Bylo jich víc, ale snad bych si vzpomněl na Tylovy Kutnohorské havíře. Jako Vít jsem tragickým hlasem v historickém kostýmu sděloval milované anežce, že jí zabili otce – se slunečními brýlemi na nose! Celou scénu jsem nepochopil, proč se mi při tom srdceryvném sdělení směje nejen Anička a ostatní havíři, ale i obecenstvo.
Co považujete za svůj největší divadelní úspěch?
Příliš těžká otázka, než abych na ni uměl odpovědět.
Proč by měl člověk v dnešní době chodit do divadla?
Protože divadlo je zázrak a s kolika zázraky se člověk setkává?
Jaké je Vaše životní motto?
Kdysi jako Ježíš jsem říkal: Cokoli jen chcete, aby lidé činili Vám, učiň též každý sám. Tak snad tohle. A snažit se být slušný i když to třeba nemá odezvu.
