Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ivo Palec

 

foto

Ivo Palec

  • nar. 11.4.1933
    Hradec Králové, Československo
  • zem. 16.12.2010 (77 let)
    St. Remy, Provence, Francie

Ivo Palec (někdy psán jako Ivan Palec) se narodil 11. dubna 1933 v Hradci Králové do rodiny jičínského lékaře MUDr. Rudolfa Palce. Po absolvování herectví na pražské DAMU (1955) se Palec stal divadelním hercem Východočeského divadla v Pardubicích (1955 – 1957) a dále pražského Divadla Jiřího Wolkera (1957 – 1958), Divadla S. K. Neumanna (1959 – 1962), Městských divadel pražských (1962 – 1964) a Divadla Na zábradlí (1964 – 1968).

Hostoval 1963 – 1964 také v činohře Národního divadla v Praze („Zítra pokračujeme“ jako Laci). Jako herec se uplatnil v mladických a temperamentních úlohách, které přetvářel všemi hereckými prostředky.

Objevil se např. v inscenacích „Cyrano z Bergeracu“ (Ligniére), „Don Carlos“ (Markýz z Pozy), „Jak se vám líbí“ (Jakub), „Strakonický dudák“ (Švanda a Váša), „Žebrácká opera“ (Filch), „Zuzana Vojířová“ (Václav Březan), „Ledový vítr“ (Barybin), „Lancelot a drak“ (Lancelot), „Paní Marjánka, matka pluku“ (Vojtěch), „Pohled s mostu“ (Mike), „Měšťák šlechticem“ (Učitel šermu), „Příběh opravdového člověka“ (Alexej Meresjev), „Othello“ (Cassio), „Večer o půl deváté“ (Mrázek), „Cid“ (Don Sancho), „Lucerna“ (Zajíček), „Aristokrati“ (Cikán), „Jiříkovo vidění“ (Šavlička), „Čekání na Godota“ (Lucky), „Vyrozumění“ (Ivo Kalous), „Proces“ (Josef K.) a nebo „Hra na Zuzanku“ (Učitel), kde byl i asistentem režie.

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 se rozhodl roku 1969 k emigraci do Francie. Nejprve na Sorbonně vystudoval filozofii, estetiku a historii. Hlavně pracoval jako překladatel („Žebrácká opera“) a i jako zakladatel soukromého loutkového divadla La Pouce (Palec), pro něhož psal divadelní hry.

Pravidelně s ním vystupoval na festivalu v Avignonu (i se „Žebráckou operou“). Po roce 1989 zvonu Palec navštěvoval Čechy a roku 2000 opět vystoupil na česká divadelní prkna v pražském Divadle bratří Formanů jako Letik v „Nachových plachtách“ (premiéra 23. července 2000). Přesto už na něho čeští diváci pozapomněli a zemřel v zapomenutí. Hrál i ve filmech NDR (FOR EYES ONLY 1961).

Ivo Palec se stal oblíbeným filmovým hercem 50. a 60. let. Pravidelně filmoval v letech 1957 – 1964. Nejprve byl přítelem Karlem (ŠTĚŇATA), studentem Petrem (SNADNÝ ŽIVOT), klientem – vojákem (KONEC JASNOVIDCE), prodavačem Frantou Havelkou (HLAVNÍ VÝHRA), dále elektrikářem Karlem (KASAŘI), hercem Františkem Lukavcem (ZKOUŠKA POKRAČUJE), manželem na bytovém úřadu (DŮM NA OŘECHOVCE), MUDr. Mirkem Vodákem (VŠUDE ŽIJÍ LIDÉ), dělníkem Václavem (SMYK), manželem spolužačky (ŽIVOT BEZ KYTARY), řidičem Tondou Košařem (VÁNICE), studentem Honzou Králem (PRAHA NULTÁ HODINA), lékařem Vláďou (TCHYNĚ), Kalábem (SKOK DO TMY), vojákem (STRAKATÍ ANDĚLÉ) a mužem doprovázející nahého kluka (DOBRODRUŽSTVÍ S NAHÝM KLUKEM).

Na filmovém plátně přetvářel Ivo Palec nejčastěji mladé současné hrdiny, postupně se uváděl v hlavních a i v menších úložkách, z nichž nejvýznamnější byl již zmíněný prodavač Franta Havelka v Novákově HLAVNÍ VÝHŘE (1958). Ve filmu ZKOUŠKA POKRAČUJE (1959) Jaroslava Balíka měl taktéž zpívat píseň „Svět se mění“ s Irenou Kačírkovou, ale byl ve zpěvu přezpíván Jiřím Suchým.

Po snímku BUBNY (herec s bradkou) se na čtyři roky odmlčel. Poté těsně před emigrací stihl zahrát bývalého manžela Jany (Marie Drahokoupilová) Havelku v Čechově BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968) a asistenta v komedii ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ… (1969) Oldřicha Lipského. V zahraničí si zahrál již jen ve filmu LE DERNIER AMANT ROMANTIQUE (1977) a komorníka v dramatu Miloše Formana VALMONT (1989).

Před odchodem do zahraničí vystupoval i v rozhlase (slepý voják v „Zemi mnoha jmen“ 1969), dabingu (K NOZE, MUCHTARE! z 1965) a televizních inscenacích (SMUTNÝ PŮVAB či LAŤKA). Na české obrazovky se opět vrátil po více jak třiceti letech jako průvodce dokumentárního cyklu České televize ČESKOSLOVENSKO VE ZVLÁŠTNÍCH SLUŽBÁCH (2000).

I když Palec žil posledních dvacet pět let na Korsice, do Čech se po roce 1989 opětovně vracel. Se svojí ženou, režisérkou Alenou Adamcovou (1935 – 1993) měl dceru, režisérku Veroniku Palcovou. Herec Ivo Palec zemřel 16. prosince 2010 ve Francii, ve městě St. Remy v Provence, ve věku sedmdesáti sedmi let.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář