Čestmír Řanda st. Ćestmír Ŕanda ml.
Čestmír Řanda,*5.12.1923 - 31.8.1986 - herec, režisér
Čestmír Řanda se narodil 5. prosince 1923 v Rokycanech. Vystudoval a odmaturoval strojní průmyslovku (1944) a v Rokycanech nastoupil do zaměstnání.
Již při studiích a při práci hrával v ochotnickém spolku. Jaroslav Průcha ho v roce 1945 přiměl jít na studium herectví na dramatické oddělení pražské Konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1948.
Už jako posluchač konzervatoře vystupoval na prknech Národního
divadla. Poté přešel do divadla v Plzni (1948 – 1960), s výjimkou základní vojenské služby (1950 – 1952). V Plzni se příležitostně věnoval také režii. V letech 1960 – 1966 se stal členem Divadla na Vinohradech a nakonec od 1. srpna 1966, až do své smrti 31. srpna 1986, se stal členem činohry Národního divadla.
Již od počátků své divadelní dráhy vytvářel na jevištích převážně dramatické role. Už ve Vinohradském divadle dosáhl několika úspěchů (například biskup v „Nápadnících trůnu“).
Do Národního divadla (kde byl dokonce v letech 1969 – 1970 šéfem činohry) přišel již jako vyzrálý a zkušený herec. Do velkých dramatických postav ho předurčovala statná a silná postava, široká a kulatá tvář a dutě hluboký tembr.
Postavy vytvářel v duchu realismu a s nejrůznějšími charakterovými vlastnostmi, které vynikaly fyzickou vitalitou a mimickou životností. Stejně dobře vytvářel také komediální role s nadsázkou a karikaturou („Třetí zvonění“, „Poslední dobrodružství Dona Juana“). Jeho doménou však byly vážné role („Višňový sad“, „Bílá nemoc“, „Tomáš Becket“, „Nebožtík Nasredin“ a další). Často vystupoval ve vážných rolích Shakespearovských. Řanda se věnoval rovněž dramaturgické a spisovatelské práci (napsal řadu skečů pro televizi a rozhlas). Na jeho herectví navazuje také syn Čestmír Řanda ml. (*1959).
Ve filmu debutoval v roce 1953 malou rolí Slavomíra Mlejnka v Pušově středometrážním příběhu KREJČOVSKÁ POVÍDKA. Brzy se stal divácky populárním hercem a šel „z role do role“. Často hrál různé oblíkané pány z vyšších kruhů, nebo také venkovské balíky, intelektuály i omezence.
Nejvýznamnější byly jeho role regenta Valečského z Valče ve Vláčilově dobrodružném filmu ĎÁBLOVA PAST (1961), Žida Marmulstauba v Brynychově dramatu TRANSPORT Z RÁJE (1962), nerozhodného Drdy v Machově komedii TŘI CHLAPI V CHALUPĚ (1963), Weinera v Brynychově dalším dramatu ...A PÁTY JEZDEC JE STRACH (1964), natvrdlého Dr. Tomečka v Podskalského trezorové komedii BÍLÁ PANÍ (1965), principála ve Fričových LIDECH Z MARINGOTEK (1966), Winklera ve Vávrově dramatu KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1970), záludného generála Otise ve Vorlíčkově komedii PANE, VY JSTE VDOVA! (1970), vodníka Alberta Bacha v další Vorlíčkově komedii JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974), otce Valentu ve snímku DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD (1975), přitroublého hospodského v pohádce HONZA MÁLEM KRÁLEM (1976), zločineckého docenta Mlejnka v komedii COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (1977), hostinského v PRINCI A VEČERNICI (1978) nebo ředitele Národního divadla v Krejčíkově BOŽSKÉ EMĚ (1979).
Film mu bohužel dával jen malé role (o to byly však výraznější). Jediná jeho větší role – a zároveň životní byla postava Drtílka v Machově komedii PŘEHLÍDCE VELÍM JÁ (1969). Naposledy se divákům uvedl rolí viceprezidenta v dramatu ZUŘIVÝ REPORTÉR (1987), který měl premiéru až po jeho smrti.
Od začátku své herecké kariéry se uplatňoval v rozhlase, dabingu a zejména v televizi (inscenace ZAČÁTEK KONCE, MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU, ODSOUZENÝ Z PINKTOWNU, NEVIDITELNÝ, IKARŮV PÁD, NEZRALÉ MALINY, PŘÍPAD PLATFUS a seriály 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI , ARABELA, DYNASTIE NOVÁKŮ, DOBRÁ VODA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, BAMBINOT, ZLÁ KREV , SYNOVÉ A DCERY JAKUBÁ SKLÁŘE a další.
V roce 1977 získal titul Zasloužilého člena Národního divadla a roku 1978 titul Zasloužilého umělce.
Čestmír Řanda zemřel 31. srpna 1986 v Praze v nedožitých šedesáti tří let. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Autor: leppilampi
zdroj Osobnosti,cz
8. června 2014 • 12:00
Tajemství Čestmíra Řandy (†62): Zabily ho dvě smrti v rodině!
Tragické úmrtí otce ho v 21 letech přinutilo kouřit a smrt švagra mu způsobila třetí infarkt. Kdyby Čestmíru Řandovi (†62), kterého jste včera večer mohli vidět na Primě v roli hamižného Houkala v komedii Bouřlivé víno, nenabídli pro útěchu cigaretu, mohl ještě žít!
Cigareta v puse a spokojený výraz po vypuštění dýmu z úst byly pro herce typické. Přestože mu doktoři i rodina jeho zlozvyk rozmlouvali, nikdy se ho nedokázal vzdát. „S tím jsem se u něho hodně trápila, ale on mi vždycky říkal: Víš, mně v pětačtyřicátém zemřel otec nešťastnou náhodou...,“ vzpomínala Řandova manželka Dagmar.
„Tátu za dědou tenkrát přivezli a tam mu někdo v 21 letech nabídl cigaretu, a začal kouřit,“ vysvětlil vznik závislosti na nikotinu hercův syn Čestmír Řanda ml. (55). Z jedné cigarety se ale staly občas i čtyři krabičky denně. „Kouřil šedesát až sedmdesát denně, což je jako dost,“ posteskla si Dagmar, která moc dobře věděla, že to manžela postupně zabíjelo.
Bypass nestihl
Srdce, které rozdával na divadelních prknech, televizní obrazovce a filmovém plátně, jeho závislost ale nevydrželo. Varovalo ho přitom už ve 46 letech. „V devětašedesátém roce byl oslabenej a chytil bacil tuberkulózy, no a potom přišel infarkt,“ zavzpomínala manželka na první varovné signály. „A v šestaosmdesátém mi zemřel tragicky bratr a na Čestmíra to nesmírně dolehlo. Podle lékařů měl v září v nemocnici absolvovat bypass, ale k tomu už bohužel nedošlo. V srpnu jel na kontrolu, ráno se mu udělalo špatně a už jsme museli volat sanitku. To byl vlastně třetí infarkt,“ svěřila se Dagmar se slzami v očích v dokumentu ČT Příběhy slavných.
Autor: zej
zdroj Aha,cz
8. listopadu 2013 • 12:00
Dobrák Čestmír Řanda st.: Kvůli Högerovi zfackoval soudruha na záchodku
8 fotografií
Velký herec malých rolí, činorodý a vitální člověk, živel, osobnost a velký dobrák. Takhle si Čestmíra Řandu (†63) pamatují ti, kteří se s ním měli možnost potkat. Rodák z Rokycan se vypracoval mezi nejvýraznější představitele televizních, filmových i divadelních postav. Rád si užíval života, miloval jídlo a cigarety, což ho nakonec předčasně přivedlo do hrobu. Ačkoli se angažoval v komunistické straně, byl to typický idealista a soudruzi ho nepočítali mezi dobré straníky. Okupaci v roce 1968 nesl se svou čestnou povahou velmi těžce, protože ideálům socialismu věřil. Se svými spolustraníky byl často na štíru. Vše vyvrcholilo pokusem divadelních kádrováků zlikvidovat Karla Högera (†67). Podle tehdejších kulturních činitelů byl Höger příliš na očích, tak měl být stažen z televize a natáčení filmů, aby byl "zachován" pro Národní Divadlo. To však Čestmíra Řandu pěkně namíchlo.
Řanda se nikdy nerozpakoval pomoci druhým a na svůj kredit nijak nehleděl. To potvrdil i režisér Jaromír Pleskot, za něhož kamarád Čestmír nejednou orodoval, když měl problém s bolševickými aparátčíky. Rozhodl se proto kvůli Högerovi napsat přímo Gustávu Husákovi. Nicméně odpovědi se nikdy nedočkal, i když... Při blíže neurčené příležitosti oslovil Řandu na záchodcích jakýsi soudruh, který evidentně dopis četl. Podle hercova syna se měl vyjádřit v tom duchu, že svou snahou pomoci kolegovi ostatní komunisty pěkně nas*al. Čestmír Řanda neváhal a soudruhovi vlepil facku.
