Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bohuš Zakopal

 Bohuš Zakopal,*21.11.1874 - 8.10.1936 - herec

 

Pocházel ze selské rodiny, byl druhorozený ze čtyř bratrů. Otec byl hospodářským správcem na panství hraběte Thuna–Hohensteina, později spolunájemcem děkanského dvora v Praskolesích u Hořovic. Zemřel v roce 1883. Po dvou letech se rodina odstěhovala do Prahy. Bohuš absolvoval měšťanskou školu u sv. Jakuba a chtěl jít na malířskou akademii. Matka však v roce 1888 také zemřela. O děti se staral poručník, který Bohuše nechal vyučit na Vinohradech malířem skla a porcelánu. Po vyučení se zúčastňoval práce v ochotnických spolcích Pokrok, Bozděch, Žižkovan, Beseda Thalie, Měšťanská beseda, Řemeslnická beseda a Komenský[3][4]

V roce 1901 začal hrát u kočující divadelní společnosti Karla Stockého, v letech 1902 až 1907 hrál u Vendelína Budila v Plzni. V roce 1907 byla angažován do právě otevíraného Divadla na Vinohradech, kde pak setrval až do roku 1930.[5] Ve třicátých letech byl nejlépe placeným vinohradským hercem. Když nastupoval, jeho gáže činila 2400 Kč ročně, v roce 1928 to již bylo 60.000 Kč ročně.[6]

Svoji hereckou kariéru ukončil 1.února 1931 ze zdravotních důvodů, kdy trpěl poruchami nervového systému, způsobenými poměry v divadle a jednáním divadelní správy.[7] K divadlu se již nevrátil a odmítal jak pohostinská vystoupení na Vinohradech, tak v Národním divadle, kde se před léty bezvýsledně ucházel o angažmá. Rovněž odmítl nabídky k vystoupením ve filmu arozhlase. Za svou divadelní hereckou kariéru vytvořil celkem 240 postav.[8]

Zemřel při procházce po pražských Vinohradech, před hotelem Beránek v říjnu 1936.[9] Pohřeb se konal z vestibulu Městského divadla na Král.Vinohradech, poděkování herci vyjádřil ve své řeči Jaroslav Kvapil. K prvnímu výročí jeho úmrtí byla 10.října 1937 [10] ve foyeru Vinohradského divadla slavnostně odhalena jeho busta, vytvořená akademickým sochařem Karlem Kotrbou.[11]

 
Hrob Bohuše Zakopala na Vinohradském hřbitově v Praze

Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Jaroslav Kvapil navrhl pomník i básnický epitaf [7]:

Co krásně lidského – vše žilo v něm:

byl celým umělcem i člověkem.

 

zdroj Wikipedie

  •  
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář